HISTORIE


Proslulý badatel a pohádkolog pan Ptáček založil v roce 1923 v údolí u Máchova mlýna nedaleko Šumavských Hoštic rezervaci pro české pohádkové bytosti, tehdy vedenou na správním úřadě ve Vimperku pod názvem "Středisko radosti a legrace pro děti a rodiče". Zdlouhavý název se mezi veřejností neujal a záhy již nikdo této převratné turistické novince neřekl jinak než Pohádková rezervace. Návštěvníci až z Prahy se sjížděli za touto atrakcí, aby shlédli ojedinělé lesní divadlo, které nemělo ve světě obdoby. Na 48 ha bylo vybudováno 35 unikátních přírodních scén, v nichž bylo možno pozorovat 56 aktivních pohádkových bytostí a 7 pasivních.

V říjnu 1938 vydal německý genarál Ritter von Leeb přímý rozkaz k zabrání Sudet a k uzavření Pohádkové rezervace, čímž skončila první etapa její existence. Přírodní scény nedaleko Máchova mlýna se zachovaly pouze na několika dobových pohlednicích a v záběrech málo známého filmu "Die Wurst und die Zigarette" (v protektorátních kinech promítaný pod názvem Prach a špína) proslulé filmařky Leni Riefenstahlové, která tyto unikátní lokace pro svůj film využila.

Sám pan Ptáček strávil válečné roky v německém cirkusu Wittenstein, kde se mu po nějaký čas dařilo ukrývat mnohé z pohádkových bytostí. Bohužel těžké časy ho donutily postupně je rozprodat do konkurenčních šapitó a v dubnu 1945 vyměnil posledního trpaslíka za hrudku másla. Po skončení války začal pan Ptáček pracovat na obnově rezervace. Nebylo to snadné. Jenom shánění pohádkových bytostí, poztrácených po cirkusech celé Evropy, mu zabralo téměř dva roky. Opravil oplocení výběhů, cesty vysypal štěrkem, rozmístil informační cedule a ve Vimperku si zaregistroval název "Pohádková rezervace". Vše bylo přichystáno na slavnostní znovuotevření v létě 1948.

Ptáček netušil, že únorový převrat komunistů prodlouží nucenou pomlku v působení rezervace o další desítky let. Vlnu združstevňování a znárodňování Pohádková rezervace nemohla jako nezávislá instituce přežít. A tak byla, stejně jako všechno ostatní v republice, postupně znárodněna, rozpuštěna a rozkradena.

Na obnovu čekala až do roku 2009, kdy v blízkosti Vyššího Brodu začal vnuk pana Ptáčka předvádět užaslým turistům nevelkou skupinku pohádkových bytostí v jejich přirozeném prostředí. Ani po osmdesát let dlouhé přestávce to však Pohádková rezervace neměla lehké. Vlivem zásahu vyšší moci úřední musela být pro následující rok přemístěna na krásné místo do obce Frýdava, nedaleko Přední Výtoně, odkud opětovným zásahem vyšší moci úřední a z důvodu nepřízně Lesů ČR přesídlila do Hořic na Šumavě. Tam se naštěstí setkala s podporou starosty, obecního úřadu a místních občanů a od roku 2011 zde stabilně působí a během letních prázdnin odehraje pravidelně kolem sta představení. Kromě letní sezony zahájila Pohádková rezervace už v roce 2010 i sezonu zimní a od listopadu do dubna cestuje za svými fanoušky do pražského divadla Dobeška a českobudějovického divadla U Kapličky.


Díky panu Ptáčkovi tak rodinná tradice pokračuje. Téměř sto let od svého založení představuje Pohádková rezervace významný článek v řetězu, kterým je svázáno kulturní dědictví našeho národa.