31. 8. 2025
Je po všem
Léto ještě mele z posledního, ale prázdniny už jsou ty tam a s nimi i letní sezóna Pohádkové rezervace. Jaká byla? Na to se Šebestián Outrata, redaktor časopisu Stromy, které znamenají svět zeptal přímo aktérů největších letošních hitů. Čtěte dále!
Správce Pohádkové rezervace pan Ptáček:
„Jsem velmi spokojený. Letos všechno běželo jako na drátkách, každoroční vyhoření se překvapivě nekonalo. Byl jsem v posledních dnech natolik plný sil, že jsem jimi mohl bohapustě plýtvat. Neplýtval jsem, to ne, ale kdybych chtěl...“
Paní Ptáčková, jeho družka:
„Sezóna byla náročná, jako vždycky. Ptáček sice nevyhořel, ale silové rezervy upnul okamžitě směrem k zimní novince, takže rodina opět leží na mých bedrech. Ale nestěžuju si, takový je holt život vedle kreativního génia. Taky jsem ráda, že nám po letech zařizování sehnal střechu nad hlavou, a na zimu máme kde složit hlavu.“
Ptáčata, jeho dcery:
„Jo, dobrý. Maringotka je útulná.“
Čert Uhlík, jeho pravá ruka:
„Já celý léto promarnil. Předělával jsem pětatřicetkrát anděla na čerta a pokaždý jsem zjistil, že je to zbytečný. Ale co může bejt lepšího, než nějakej čas spokojeně promarnit, že jo.“
Vlčice, jeho levá ruka a scénáristické zvíře:
„Podivejte se, byli lidi? Byli. Bavili se? Bavili. Tak co chcete? Jo zimu? No jo, prosim vás, už na tom dělám. Nenažranci.“
Čert Luxfer, jeho objev roku:
„Snad mě nechaj hrát i příští rok. Měl jsem strašlivý potlesky, tak abych někomu nešláp na kuří voko, třeba nějakýmu kuřeti. Dyť to musí bolet, ne?“
Královna Kunhuta, dvorní zpěvačka a textařka:
„Ach. Ještě se vznáším a tančím s múzami, naplněna vděkem i hrdostí.“
Josef Seidel, průkopník fotografie:
„Viele wunderschöne Kompositionen. Gleich kommt das Vögelchen!“
Emil, údržbář:
„–“
Andulka Šafářová, uklízečka:
„Von vám to Emil neřekne, ale my měli romantický léto. Von dřel jako mezek a já jako uklízečka. Tady to stojí na podpěrnym personálu, víte?“
Princezna, prodavačka:
"Na stánku jsem prodala za léto troje vystřihovánky a podle toho pan Ptáček hodnotí sezonu, takže nic moc. Ale je to pořád o dvoje víc než loni."
Rusalka, profesionální lákadlo:
"V létě jsem nabalila 14 tatínků, takže paráda."
Pan Ptáček ještě panu Outratovi podstrčil lísteček a požádal o jeho zveřejnění:
„Pohádková rezervace děkuje všem návštěvníkům za návštěvu, za kopy vřelých dárků v tekutých, pevných, šťavnatých i vyschlých podobách, pomocníkům za pomoc, a všem umělcům z vlastních řad za neumělost. V zimě na shledanou!“
Po chvíli ještě pan Ptáček doběhl odcházejícího redaktora časopisu Stromy, které znamenají svět a požádal ho: „Tu ‚neumělost‘ vynechejte, koukal jsem do slovníku a znamená to něco jinýho.“
Správce Pohádkové rezervace pan Ptáček:
„Jsem velmi spokojený. Letos všechno běželo jako na drátkách, každoroční vyhoření se překvapivě nekonalo. Byl jsem v posledních dnech natolik plný sil, že jsem jimi mohl bohapustě plýtvat. Neplýtval jsem, to ne, ale kdybych chtěl...“
Paní Ptáčková, jeho družka:
„Sezóna byla náročná, jako vždycky. Ptáček sice nevyhořel, ale silové rezervy upnul okamžitě směrem k zimní novince, takže rodina opět leží na mých bedrech. Ale nestěžuju si, takový je holt život vedle kreativního génia. Taky jsem ráda, že nám po letech zařizování sehnal střechu nad hlavou, a na zimu máme kde složit hlavu.“
Ptáčata, jeho dcery:
„Jo, dobrý. Maringotka je útulná.“
Čert Uhlík, jeho pravá ruka:
„Já celý léto promarnil. Předělával jsem pětatřicetkrát anděla na čerta a pokaždý jsem zjistil, že je to zbytečný. Ale co může bejt lepšího, než nějakej čas spokojeně promarnit, že jo.“
Vlčice, jeho levá ruka a scénáristické zvíře:
„Podivejte se, byli lidi? Byli. Bavili se? Bavili. Tak co chcete? Jo zimu? No jo, prosim vás, už na tom dělám. Nenažranci.“
Čert Luxfer, jeho objev roku:
„Snad mě nechaj hrát i příští rok. Měl jsem strašlivý potlesky, tak abych někomu nešláp na kuří voko, třeba nějakýmu kuřeti. Dyť to musí bolet, ne?“
Královna Kunhuta, dvorní zpěvačka a textařka:
„Ach. Ještě se vznáším a tančím s múzami, naplněna vděkem i hrdostí.“
Josef Seidel, průkopník fotografie:
„Viele wunderschöne Kompositionen. Gleich kommt das Vögelchen!“
Emil, údržbář:
„–“
Andulka Šafářová, uklízečka:
„Von vám to Emil neřekne, ale my měli romantický léto. Von dřel jako mezek a já jako uklízečka. Tady to stojí na podpěrnym personálu, víte?“
Princezna, prodavačka:
"Na stánku jsem prodala za léto troje vystřihovánky a podle toho pan Ptáček hodnotí sezonu, takže nic moc. Ale je to pořád o dvoje víc než loni."
Rusalka, profesionální lákadlo:
"V létě jsem nabalila 14 tatínků, takže paráda."
Pan Ptáček ještě panu Outratovi podstrčil lísteček a požádal o jeho zveřejnění:
„Pohádková rezervace děkuje všem návštěvníkům za návštěvu, za kopy vřelých dárků v tekutých, pevných, šťavnatých i vyschlých podobách, pomocníkům za pomoc, a všem umělcům z vlastních řad za neumělost. V zimě na shledanou!“
Po chvíli ještě pan Ptáček doběhl odcházejícího redaktora časopisu Stromy, které znamenají svět a požádal ho: „Tu ‚neumělost‘ vynechejte, koukal jsem do slovníku a znamená to něco jinýho.“