4. 2. 2020

Rozloučení s malou Míšou

Dnes již adolescentka Míša Pumrová od roku 2010 opakovaně navštěvuje všechny hry Pohádkové rezervace a na svém kontě má přes 130 shlédnutých představení. Právem je považována za nejvěrnějšího dětského divadelního diváka všech dob. Mezi její největší životní úspěchy patří dvanácté místo v kreslící soutěži, titul zaměstnance rezervace s funkcí závorozvedačky a vítězství v konkurzu na roli Škeble v představení České Peklo, které si následně zahrála.  

Míša letos oslaví 18 let a její letní obrázky budou od tohoto roku soutěžit v kategorii Důchodci. Šance na získání křečka v kreslící soutěži tak znovu ožijí, až se Míše narodí dítě a přihlásí jeho obrázek do soutěže. Jednoho křečka už ale Míša doma má. Jmenuje se Pulda a byl jí slavnostně předán v prosinci minulého roku, na posledním představení, které shlédla jako dítě. „Puldu jsme se rozhodli Míše udělit za celodětský přínos našemu divadlu. Spolupráce s Míšou probíhala na velmi vysoké úrovni a za její mnohaletou podporu jí děkujeme. Víc vám nyní říct nemůžu, protože řeším vrtuli,“ sdělil stručně ČTK pan Ptáček během příprav na novou hru.
 
Zde přinášíme čestvý rozhovor s Míšou, ještě jako dítětem:

Jsi ještě dítě?
Ano.

Za chvíli půjdeš k volbám. Budeš volit Ano?
Ne. 

Co pro tebe Pohádková rezervace znamená?
Místo, kam se každý rok v létě ráda vracím. Vždy se těším, co nového jste zase vymysleli a čím nás pobavíte tentokrát. A naopak v zimě se těším, s čím za námi přijedete vy.
 
Pamatuješ si na svou první návštěvu rezervace?
Mlhavě ano. Pamatuju si, že se mi tam nechtělo. Opravdu ne.

To není dobrá reklama. 
Ne, počkejte, bylo to představení Čertova nevěsta a šlo o poslední představení sezóny 2010. Bylo to ještě tenkrát na Frýdavě. Z celého představení si pamatuji jen scénku, jak anděl sbírá borůvky a v tom přijde Uhlík a vyplaší ho. A pak taky, jak jsme se na konci fotili a jak se mi pohádkové bytosti podepisovaly.
A tak nějak se mi to zalíbilo. A po zhlédnutí videa, kde Pohádková rezervace hledá nový domov, nás zajímalo, jak to dopadne. A proto jsem dorazila v létě 2011 do Hořic na Šumavě a bylo jasné, že v návštěvách budu pokračovat.

 
No, pořád to není úplně dobrá reklama. Zkus třeba říct, čím si tě získala, že jsi jejím příznivcem tolik let?
Asi tím, že je každé představení vždy v něčem trochu jiné. A i když se na ně dívám po několikáté, tak se prostě neomrzí.  A musím ocenit pohotovost herců na diváky, kteří se zrovna moc nevěnují ději nebo jej nějak vyrušují. V té chvíli vznikají docela vtipné situace.
 
To se stává, že se diváci nevěnují ději?
Když je to třeba nebaví.

Aha. Míšo, řekni mi raději v čem je podle tebe Pohádková rezervace jedinečná?
Nic mě nenapadá.

Tak to zkusíme jinak. Jaké to je vnímat představení z pohledu 8-leté holčičky a 17-leté slečny? Je v tom nějaký rozdíl?
Mohu to uvést na příkladu divadla Spejbla a Hurvínka?

Ne. Na příkladu Pohádkové rezervace.
Dobře. Určitě v tom rozdíl je. Když jsem byla malá, bavilo mě hádat, kdo koho hrál. Byla jsem udivená tím, kolik jste stihli vystřídat postav. Nebo třeba tím, že někdo odešel jedním směrem a během chviličky přišel z druhé strany kopce jako někdo jiný, nebo že nepřišel vůbec nikdo a nechali jste nás tam v klidu třeba 10 minut stát, než jste si všimli, že nikdo nehraje.
Postupem času zjišťuji, když sleduji nějaký film, divadelní představení, něco čtu nebo se prostě jen dívám kolem sebe, že některé střípky z vašich her jsou již někde použity. To pak zazní něco ve smyslu: „Jé, to znám z rezervace“.

Myslíš jako, že to kopírujeme od ostatních?
Někdy je to opravdu jak přes kopírák. 
 

Viděla jsi opakovaně všechna představení. Které letní a které zimní máš nejraději?
Z letních mám nejraději: Jak se Ptáček zmenšil, Rudé péro a totem smrti, Pí-Pí mimozemšťan, anebo Brouček Kakadík. No a samozřejmě Čertovu nevěstu, tou to všechno začalo. A ze zimních se mi nejvíce líbí asi Zákrok. Ale je opravdu těžké si vybrat.

Myslíš jako když si jdeš do Jednoty vybrat pěknou zeleninu?
Přesně.
 
Jaké jsou tvoje nejoblíbenější postavy z her Pohádkové rezervace?
Tak určitě čert Uhlík. To je prostě klasika.

Dobrý no. Mohla by si zkusit zmínit ještě někoho dalšího? 
Za zmínku jistě stojí i vojín Jurko, Pohádkový dědeček, Bajaja, čert Smrad, Božena Němcová, Princezna ze hry Jak se Ptáček zmenšil, brouček Kakadík, Miluška,…A ježibaba v Hamižných sportovních hrách a v Zákroku. Ale jako v tom obchodě, je těžké si vybrat.


Co takhle Ptáček?
Ale jó, taky.

Když jdeš na stejné představení opakovaně, vnímáš rozdíl ve výkonu protagonistů a diváků?
Co se diváků týče, jsou vidět zřetelné rozdíly. Jednou, je skupina tichá a moc se nezapojuje, někdy se to celé rozjede až třeba v polovině představení, a pak se sejdou diváci, kteří jsou aktivní a představení je “akční“ už od začátku. A u herců? Jak už to mám nakoukané a naposlouchané, tak si všímám, jestli se něco změnilo. Tu přibude nová hláška, tady se lehce pozměnila scéna a zde se něco vynechalo. Ale celkově můžu říct, že se pořád zlepšujete. Jen tak dál.

Konečně mám pocit, že ses trefla kladívkem na hlavičku. Tak mi ještě řekni jaké jsou tvoje nejoblíbenější hlášky? Prý je používáš i doma.
Těch je! A nejenom doma, ale i ve škole a všude možně. Mezi nejfrekventovanější patří: „Já už mám dost…“- Uhlík, vyhlašovací video 2010, „Kosmonaut!“ – Uhlík, Poklad na Lipenském jezeře, „To kovář, to kovář!“ – Bajaja, Bajaja vs. drak 3D, „To budu taky potřebovat.“ – Pohádkový dědeček, Chaloupka na mýtince, „Já to nebyl…“ – Uhlík, Brouček Kakadík, „My mít jenom jeden“ – Vinnetou, Poklad na Lipenském jezeře, „Odsud, posud“ – Kitty Petra, Poklad na Lipenském jezeře, „Co ten tady dělá? Ten tady nemá co dělat.“ – Král, Poklad na Lipenském jezeře, „Sssss…. Miluška, je tu had.“ – Jurko, Zákrok, „Je v čudu. Kde že je? Čé Ú Dé Ú. Piš čtyřku.“ – Uhlík a Briketa, České peklo, „Pilař!“–Uhlík, Brouček Kakadík, „Když vtom… Křupla větvička!“ – pan Ptáček, Chaloupka na mýtince, „Hele, pivíčko! Uhlíčku, to je pastička! Tak to jsem v hájíčku!“ – Uhlík a Karkulka, Pohádkové safari TURBO. A teď jsem si v Zákroku oblíbila ty slovenské. Takže mám chvíle, kedy hovorím len po slovensky.
 
Tak počkej na novou hru. To pak budeš mluvit německy. Míšo, jak je možné, že ani v pubertě jsi na Pohádkovou rezervaci nezanevřela? Většina dětí v této době na pohádky odmítá chodit.
Sama nevím. Asi nechodí na tak dobré pohádky jako já.
 
Přesně! Jak vzpomínáš na svoje účinkování ve hře České peklo?
Byla to fajn zkušenost. Zase něco nového a jiný pohled na představení. Ale z hlediště je toho vidět víc.
 
Víš, během hraní se na představení nekouká. Co myslíš, budeš v návštěvách rezervace jako dospělá pokračovat? Jak to vidíš do budoucna?
Pokud bude rezervace pokračovat, tak já taky. Věřím, že mě to nepřestane jen tak bavit.
 
Jak se daří Žuldovi?
Dobře. Baví mě ho pozorovat. Většinu dne teda prospí, a když už je vzhůru, tak se čistí.
 
Tak toho moc nepozoruješ, viď?
Ne.

- pp -