28. 10. 2020
Albert potřetí obhájil!
Do zlaté knihy Pohádkové rezervace se zapsal Albert Kortiš, který dokázal potřetí za sebou ovládnout výtvarnou soutěž. To se naposledy podařilo českým hokejistům, kteří zvládli v letech 1999 až 2001 třikrát po sobě vyhrát mistrovství světa. Albert na sebe poprvé upozornil 6. místem v roce 2017, kdy mu křeček nevyšel jen díky nízkému hodnocení od jednoho nejmenovaného porotce. Pan Ptáček už tenkrát rozpoznal jeho neobyčejný talent a nebýt paní Ptáčkové, mohl by Albert doma chovat již křečky čtyři.
Albertova cesta k obhajobě titulu byla letos velice napjatá. Bylo jasné, že když se v Pohádkové rezervaci se svými pastelkami a elektronickým ořezávátkem objeví, tak je vymalováno. Albert se však dostavil až v samém závěru letní sezony. Bylo to ale nejbouřlivější představení letošního léta, kdy byli všichni diváci vyhnáni hromy a blesky z lesa ven. Albert s rodinou tenkrát odjížděl úplně promočený a na kreslení nebylo ani pomyšlení. Jeho babička sice pohádkové bytosti přemlouvala, ať představení dohrají dole v restauraci. Babičce však bylo vysvětleno, že bez kulis, kostýmů a s pěti promočenými diváky to nejde. Už to vypadalo, že letos Albert do soutěže nezasáhne, když se znovu objevil mezi diváky den před koncem sezóny se smutnou zprávou, že miláček rodiny křeček Pulda odešel do nebíčka... Kolem šesté hodiny zasedl v restauraci ke stolu a v devět byl hotov. O vítězi a majiteli křečka Ouldy bylo rozhodnuto. „Albert stárne a i jeho kresba se vyvíjí. Letos začal stínovat, lépe vybarvovat a po vzoru flámských malířů poprvé svou kresbu podkreslil tužkou. Nejvíc nás fascinuje jeho vizuální paměť. Na rozdíl od jiných, nekreslí podle fotografie, ale vždy z hlavy, a když si pozorně prohlídnete jeho výtvory, najdete velké množství pravdivých detailů, “ objasňuje Albertův úspěch předseda poroty pan Ptáček. „Je to o pečlivosti, trpělivosti a lásce ke kreslení. Kreslí s naprostým klidem a jistotou. Za své úspěchy může vděčit i své mamince, která mu dává tolik času, kolik potřebuje,“ dodává místopředsedkyně poroty paní Ptáčková.
Minulý rok dělal Albertovi na prvním místě společnost David Kolář, letos to je Albertova sestra Danielka, která se svou pílí vypracovala na absolutní špičku. Před dvěma lety byla třináctá, minulý rok čtvrtá a letos si splnila svůj velký sen a po boku svého staršího bratra vystoupala na místo nejvyšší. Všem svým raketovým vzestupem dokázala, že když člověk něco chce a tvrdě na sobě pracuje, může to dokázat. „Když začnou ty dva kreslit (Daniela s Albertem), je to jako když na bránu jede slavná kladenská lajna Patera s Procházkou a Vejvoda (maminka) je jistí zezadu. Je jasné, že z toho bude gól. Tentokrát i dva najednou jako na MS ve Vídni, když se v souboji s Kanadou puk odrazil zevnitř brány do zad brankáře Curtise Josepha a pak zase zpět do brány. Díky tomu jsme tenkrát vyhráli 4:2 a postoupili do finále, které právě rozhodli Procházka s Paterou,“ přirovnal sourozence předseda Ptáček, kterého místopředsedkyně poroty ještě doplnila: „S hokejem tohle nemá nic společného! Bylo to ale o fous. Chvíli to vypadalo, že ten obrázek Danielka prožvaní, ale nakonec zafinišovala a dotáhla ho do úspěšného konce. Jinak si myslím, že by Danielka mohla na výtvarné škole vyučovat vybarvování. A taky bych chtěla upřesnit, že v roce 2017 se mi Albertův obrázek líbil a vůbec nevím, co to tu místopředseda Ptáček fabuluje!“ Pan Ptáček ještě uzavírá: „Přirovnání k hokeji sedí výborně a že v roce 2017 dala místopředsedkyně Ptáčková Albertovi jen jeden bod z dvaceti, je pravda“.
Albertova cesta k obhajobě titulu byla letos velice napjatá. Bylo jasné, že když se v Pohádkové rezervaci se svými pastelkami a elektronickým ořezávátkem objeví, tak je vymalováno. Albert se však dostavil až v samém závěru letní sezony. Bylo to ale nejbouřlivější představení letošního léta, kdy byli všichni diváci vyhnáni hromy a blesky z lesa ven. Albert s rodinou tenkrát odjížděl úplně promočený a na kreslení nebylo ani pomyšlení. Jeho babička sice pohádkové bytosti přemlouvala, ať představení dohrají dole v restauraci. Babičce však bylo vysvětleno, že bez kulis, kostýmů a s pěti promočenými diváky to nejde. Už to vypadalo, že letos Albert do soutěže nezasáhne, když se znovu objevil mezi diváky den před koncem sezóny se smutnou zprávou, že miláček rodiny křeček Pulda odešel do nebíčka... Kolem šesté hodiny zasedl v restauraci ke stolu a v devět byl hotov. O vítězi a majiteli křečka Ouldy bylo rozhodnuto. „Albert stárne a i jeho kresba se vyvíjí. Letos začal stínovat, lépe vybarvovat a po vzoru flámských malířů poprvé svou kresbu podkreslil tužkou. Nejvíc nás fascinuje jeho vizuální paměť. Na rozdíl od jiných, nekreslí podle fotografie, ale vždy z hlavy, a když si pozorně prohlídnete jeho výtvory, najdete velké množství pravdivých detailů, “ objasňuje Albertův úspěch předseda poroty pan Ptáček. „Je to o pečlivosti, trpělivosti a lásce ke kreslení. Kreslí s naprostým klidem a jistotou. Za své úspěchy může vděčit i své mamince, která mu dává tolik času, kolik potřebuje,“ dodává místopředsedkyně poroty paní Ptáčková.
Minulý rok dělal Albertovi na prvním místě společnost David Kolář, letos to je Albertova sestra Danielka, která se svou pílí vypracovala na absolutní špičku. Před dvěma lety byla třináctá, minulý rok čtvrtá a letos si splnila svůj velký sen a po boku svého staršího bratra vystoupala na místo nejvyšší. Všem svým raketovým vzestupem dokázala, že když člověk něco chce a tvrdě na sobě pracuje, může to dokázat. „Když začnou ty dva kreslit (Daniela s Albertem), je to jako když na bránu jede slavná kladenská lajna Patera s Procházkou a Vejvoda (maminka) je jistí zezadu. Je jasné, že z toho bude gól. Tentokrát i dva najednou jako na MS ve Vídni, když se v souboji s Kanadou puk odrazil zevnitř brány do zad brankáře Curtise Josepha a pak zase zpět do brány. Díky tomu jsme tenkrát vyhráli 4:2 a postoupili do finále, které právě rozhodli Procházka s Paterou,“ přirovnal sourozence předseda Ptáček, kterého místopředsedkyně poroty ještě doplnila: „S hokejem tohle nemá nic společného! Bylo to ale o fous. Chvíli to vypadalo, že ten obrázek Danielka prožvaní, ale nakonec zafinišovala a dotáhla ho do úspěšného konce. Jinak si myslím, že by Danielka mohla na výtvarné škole vyučovat vybarvování. A taky bych chtěla upřesnit, že v roce 2017 se mi Albertův obrázek líbil a vůbec nevím, co to tu místopředseda Ptáček fabuluje!“ Pan Ptáček ještě uzavírá: „Přirovnání k hokeji sedí výborně a že v roce 2017 dala místopředsedkyně Ptáčková Albertovi jen jeden bod z dvaceti, je pravda“.